Carlos Montanea

21. října 2016 v 18:41 | Suzanne25 |  Tajemství čtyř

Carlos Montanea měl problémy se spánkem. Jako malý chlapec se bál usnout kvůli příšeře schovávající se pod jeho postelí. Jako teenager kvůli dívce, do které byl zamilován, ale bál se jí oslovit a později kvůli výčitkám z nevěry. To, co ho tuto noc děsilo, nebyl ani strašák pod postelí ani výčitky svědomí ale obyčejný rozhovor s policií:


O 24 hodin dříve na policii


Policista: Pane Montaneo, omlouvám se, že jsem Vás nechal tak dlouho čekat.

Carlos: Proč jsem vlastně tady?

Policista: Byli jsme nuceni znovu otevřít případ, ve kterém figurujete, jako korunní svědek.

Carlos: Nerozumím Vám, co s tím mám po tak dlouhé době společného?

Policista: Je toho poměrně dost. Našli jsme nové důkazy týkající se zmizení pana Ctirada Hoffmana.

Carlos: Pořád Vám nerozumím.

Policista: Brzy začnete. Přihlásil se nám svědek, který přišel s velmi zvláštní věcí, a ta nás posunula o kousek dál v případu
zmizelého Ctirada Hoffmana.

Carlos: Nezlobte se, ale od téhle rodiny jsem už dávno dal ruce pryč. Ovšem pokud jste pečlivě četl můj spis, jistě to víte.

Policista: Samozřejmě, četl jsem ho.

Carlos: V tom případě nechápu, proč jste mě předvolali, když znáte veškeré podrobnosti.

Policista: O tom, že jste si měl poměr s manželkou pana Hoffmana jistě ví většina obyvatel, a třeba vy nebo paní Hoffmanová, byste klidně mohli být vrazi.


Carlos: Promiňte, ale řekl jste vrazi?

Policista: Ano. Pan Hoffman byl podle všeho zavražděn. Tedy alespoň o tom hovoří jeho tělo, které jsme našli v dětské truhle nedávno vyplavenou jezerem.

Carlos: To není možné. Přece by se dospělé tělo nevešlo do dětské truhly.

Policista: Máte pravdu. Kromě jeho ostatků, jsme našli ještě něco - tenhle medailon.

Carlos: Ten jsem dal Dianě, tedy paní Hoffmanové onen večer, aby na mě měla vzpomínku.

Policista: Proč jste to neuvedl už při prvním výslechu? Uvědomujete si, že to Vás i paní Hoffmanovou staví do světla podezřelých?

Carlos: Měl jsem strach. A hlavně jsem doufal, že Vám o něm poví sama Diana.

Policista: Pane Montaneo, jste klíčovým svědkem v případu a pokud nám i nadále budete zatajovat důležité informace a nebudete spolupracovat, nikdy se nedozvíme, kdo pana Hoffmana zabil a myslím, že je i ve Vašem zájmu dozvědět se proč to někdo udělal, nemyslíte?

Carlos: V ten podvečer ke mně Diana přišla oznámit mi, že se musíme rozejít, protože její muž něco tuší. Pozval jsem ji dál a otevřel láhev vína, chvíli jsme si povídali a pak jsem na zahradě zaslechl divné zvuky. Šel jsem se tam podívat, ale nikde nikdo. Pak jsem se vrátil zpátky do domu a Diana chtěla odejít, tak jsem jí řekl ať chvíli počká, doběhl jsem do ložnice, vyndal z nočního stolku přívěšek a dal ho Dianě na památku. Když jsme se venku rozloučily, ještě jsem se za ní chvíli díval a najednou jsem slyšel, jak se ke mě někdo ze zadu blíží. Chtěl jsem se otočit, ale ten někdo, mě praštil něčím po hlavě. A ráno jsem se probudil v nemocnici a jen matně si ten večer pamatoval.

Policista: A odkud jste se dozvěděl, že se pan Hoffman pohřešuje?

Carlos: Od Diany, byla za mnou v nemocnici.

Policista: A ten nůž?

Carlos: Jaký nůž?

Policista: Nůž, kterým bylo tělo pana Hoffmana rozřezáno a následně vloženo do truhly.

Carlos: Nevím o čem mluvíte.

Policista: Jen klid.Když Vás byla paní Hoffmanová navštívit v nemocnici říct Vám, že se její muž pohřešuje, musela Vám také říct, co se stalo ten večer, když dorazila domů.

Carlos: Na to si opravdu nevzpomínám.

Policista: Pane Montaneo, víme, že Vy jste pana Hoffmana nezabil. I po těch letech, ale pořád zůstává ve hře paní Hoffmanová, jako hlavní podezřelá. Podle první výpovědi Vám musela říct tohle, cituji -"velká louže krve, ale on nikde nebyl, pak jsem asi omdlela a když jsem se ráno probudila, myslela jsem, že to byl sen, ale když jsem viděla krev, okamžitě jsem zavolala policii". Co bylo dál ovšem zůstává záhadou.

Carlos: Chtěla se ke mě po té noci nastěhovat,ale nešlo to. Řekl jsem jí, že se ke mě brzy chce nastěhovat Nina, se kterou jsem čekal dítě.

Policista: Dobře, odmítnul jste ji, ale zpátky do vily se paní Hoffmanová nevrátila. Nezmínila se Vám kam půjde? Třeba do hotelu, nebo k příbuzným?

Carlos: Pokud vím, tak jediným příbuzným je její dcera, ale ta pracuje v zahraničí, tak možná, že odjela za ní.

Policista: Prověříme to.

Carlos: A co se bude dít teď? Necháte si mě tu, protože jsem ve své první výpovědi lhal? A co bude s mojí dcerou, nemohu ji nechat samotnou.

Policista: Pane Montane, uklidněte se. Neudělal jste nic nezákonného, a proto nevidím důvod, proč bychom si Vás tu měli nechávat. A pokud jde o tu první výpověď, berte to ode mě jako pozornost za to že jste mi pomohl najít další indicie, které nás jistě brzy dovedou k pravému vrahovi pana Hoffmana.


Ano, Carlos Montanea měl opravdu problémy se spánkem, ale tuto noc se přeci jen něco změnilo. Stál nad postýlkou své dcerky a znovu přemýšlel o celém rozhovoru, když konečně dospěl k závěru, že by nikdy neudělal nic, co by mohlo ohrozit budoucnost jeho rodiny a po dlouhé době tvrdě usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama